Na stánce je nejpodstatnější tabulka sdělující, že na Janáčkově akademii múzických umění studuje 70 až 80 Slováků z cca 600 studentů školy, na Masarykově univerzitě 2050 z cca 31 000 studentů, vojenská Univerzitě obrany uvedla 1-2 studenta z 2000, Vysoké učení technické odhaduje tento počet na 1000 z celkového počtu 19 000 studentů a Veterinární a farmaceutická univerzita uvádí 211 z 2364 studentů.
V článku se píše, že slovenští studenti jsou často hodnoceni jako motivovanější než čeští. Na mnoha školách mohou při písemných pracech používat svůj rodný jazyk, a to s výjimkou JAMU.
Nejsem s to rozhodnout, zda je současné množstvá slovenských studentů v Brně malé, dostatečné nebo příliš velké. V souvislosti s vysokými školami uvažuji vždy o problému kvality pedagogů a pak o problému školného. Naše sociálně demokratická vláda se snaží za každou cenu udržet bezplatné školství, stejně jako ostatní "vymoženosti", na které byli lidé zvyklí ze socialismu. Je pro mě ale otázkou, zda je vůbec možné žít pořád takhle postaru. Největší bojovnice proti školnému, Petra Buzková, z vlády odchází, ale populistický premier Paroubek pečlivě sleduje, co se lidem líbí a pokud dojde k názoru, že je veřejnost proti této změně, bude proti ní i on.
Já osobně patřím k zastáncům školného. Studenti jsou jím motivováni k lepším výsledkům i k hledání takových oborů, které je po absolvování skutečně uživí. V Brně jsou volné stovky míst v informačních technologiích, uplatní se strojní i stavební inženýři a absolventi podobných technických oborů. U absolventů humanitních věd, které jsou mezi mladými tolik populární, si nejsem jistý, zda víc než 25 % absolventů bude ve svém životě schopno dosáhnout uspokojivého postavení a příjmu.
Nedávno jsem byl na brigádě v brněnském podniku Moduslink, který se zabývá distribucí paměťových karet, software "v krabicích" apod. Ve výrobní hale pracovalo snad jen 10 stálých zaměstnanců, zbývajících zhruba 50 lidí na směně byli studenti středních a vysokých škol. Takže už dnes si jsou schopni najít dostatek času na přivýdělek.
Zavedení školného by motivovalo studenty k pracovitosti a k vlastní iniciativě. Nehledě na to, že pokud si chce zvýšit kvalifikaci zaměstnaný člověk, musí za to ve většině případů on nebo jeho zaměstnavatel školám zaplatit. Tak je vlastně znevýhodněn hned 2x. Jednak ze svých daní zaplatí náklady škol na tzv. bezplatné vzdělávání studentů a pak platí ještě jednou za vzdělávání vlastní. Lidé, kteří si ale v dospělém věku zvyšují kvalifikaci studiem jsou v menšině a většina rodičů si myslí, že bez placení školného jejich rodinné rozpočty ušetří. Vše je tedy v rukou politiků, kteří by měli dát lidem jasnou záruku, že pokud se něco v tomto směru změní, tak v první řadě přijde snížení daní a stipendia pro žáky z ekonomicky slabších rodin. Jenomže vládu, která by byla schopna postupovat podobně "náročným" způsobem dnes bohužel nemáme.
Ve školném tedy nevidím problém a přeji si, aby bylo v našem postkomunistickém skanzenu zavedeno co nejdříve.
